V prapodivném století

Voskovec & Werich & Ježek

C#mV prapodivnémG#7 stoletíE jsem seF#m narC#modil,
za G#7čtyř režiC#mmů D#7školu vychoG#7dil.
C#mOd roku G#739 měl náš Enárod F#mpech,C#m 
G#7hosti přijeC#mli D#7na motocyG#klech.G#7 
C#mHop á ryba, F#mtvrdí: na pár C#mdnů.
Na G#7šest let se usídlili a pak, když nás opustili,
ihned jsme si opatřili hostyF#m náG#hradC#mní.
F#mSlavnostně vítal hosty z VýchoG#du
F#mdomnění, že přinášejí svoboG#du.
C#mAvšak nosiF#mtelé C#mpokroku G#7zavedli
řády, metály, koncentráky, kriminály,
proti nimž jsem bojovali 6 F#mdlouG#hých C#mroků.
Za první republiky pan Werich zpíval o koncentrákách, tenkrát se nebál.
Teď zpívá jen o bleškách, to co bylo dřív, hrozí kriminál, není žádnej div.
Poměry se zkrátka změnily. V Ruzyni teď nejsou náci,
dělaj tam jejich práci stejně dobře estebáci - ti nás sbalili.
Zanechte teď zavát nový duch. Pozdraví se za pár starých to Zdař Bůh.
I když dali nás do basy. I když žiješ jako zvíře, když si hraješ na havíře,
setrvávaj v temný víře, že se vyčasí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:26.177+00:00
Výsledky hledání: